V příběhu, který jsem dneska zažila, vystupovaly dvě holčičky - prvňačky.
Danielka přišla ráno ještě před vyučováním do třídy smutná, sedla si a vypadala opravdu nešťastně. Tak jsem za ní přišla a ptala se, co se stalo..
"Johanka se se mnou zase nebaví, protože jí něco udělala Petruška!" (Danielka s Petruškou sedí v lavici)
Tak jsem holkám vysvětlila, že se nemůžou s někým nebavit jen proto, že někdo třetí někomu něco udělal...
A hned první hodinu jsem nestíhala zírat.
Třída měla soukromé kolo recitační soutěže - každý měl recitovat básničku. Kdo zapomněl, dostal 5. Danielka měla krásnou, ale dlouhou. A Johanka zapomněla. Ale Danielka ji vzala za ruku a spolu odrecitovaly tu Danielčinu básničku (Johanka ji trošku znala), takže to vypadalo, že se Johanka jen styděla.
Danielka ji zachránila od pětky a to se Johanka na ni ještě před 15 minutami koukala škaredě.
Je nádherné to dětské kamarádství...
Nebudete-li jako děti.....
Na tohle by dospělí ani kolikrát nepřišli ...
Kéž bychom byli jako oni...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.